|
|
Strana Zelených a pohled na německé vojenské zahraniční mise na příkladu válek v Afghánistánu a Iráku
Schuster, Michael ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá německou stranou Zelených a změnami, kterými strana prošla v otázce aktivního zapojení německé armády do vojenských zahraničních misí. Práce danou problematiku popisuje na pozadí konfliktů v Kosovu, Afghánistánu a Iráku. Němečtí Zelení jsou stranou, jejíž kořeny sahají do mírového hnutí 70. let a mírové řešení konfliktů je jedním z hlavních pilířů strany. Když se v Německu strana Zelených poprvé dostala do vlády, hned se musela zabývat otázkou zapojení se do konfliktu v Kosovu. K němu zaujala postoj, že je třeba, aby se do konfliktu německá armáda aktivně zapojila. Hned o dva roky později řešila vládní koalice sociálních demokratů a strany Zelených účast na dalším vojenském konfliktu, který byl způsoben teroristickým útokem 11. září v roce 2001. I přes vyjádření solidarity americkým politikům se Německo nezapojilo do "válek proti teroru" v Afghánistánu a v Iráku v takové míře, jako do konfliktu v Kosovu. V práci je použit koncept Zivilmacht (civilní mocnosti), který zkoumá, jak tomuto modelu odpovídalo Německo za vlády rudo-zelené koalice. Cílem práce je vysvětlit důvody změny stanoviska strany Zelených v otázce zapojení do vojenských misí v zahraničí a objasnit rozdíly v jednotlivých vybraných konfliktech.
|
|
|
Position of Airpower in Contemporary Strategy
Černý, Tomáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o roli vzdušných sil v současném vojenství. Za posledních 100 let se z letectva stala nedíliná součást ozbrojených konfliktů. Cílem této práce je určit funkci letectva ve válkách a kriticky zhodnotit jeho výkony. Analyzované konflikty zahrnující Válku v Zálivu 1991, válku v Kosovo 1999, Útok na Afghanistán v roce 2003 a protipovstalecké boje v Afghanistánu a Iráku, poskytují diverzitu, která je potřeba k dosažení cílů této práce. Práce je rozděleno na tři části. První část sleduje vývoj vzdušných sil a teorií jejich využití. Tato část by měla poskytnout základní vědomosti a kontext důležitý pro analyze současného využití leteckých sil. Druhá část práce představuje teoretické concept a formy použití letectva a obecně je analyzuje. Třetí část této diplomové práce pak tyto poznatky aplikuje na konkrétní ozbrojené konflikty, čímž poskytuje i empirická data. Závěry práce podotýkají, že i přes tendenci zveličovat jeho důležitost, letectvo se na dnešních bojištích stalo zásadně důležitým elementem.
|
|
|
Proměna nezávislé zahraniční politiky: francouzská zahraniční politika ve válkách v Perském zálivu v letech 1990-91 a 2003
Filipová, Hana ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Tématem předložené diplomové práce je analýza gaullistické zahraniční politiky, konkrétně víra Françoise Mitterranda i Jacquese Chiraca ve speciální postavení Francie ve světě. Tato hluboká víra obou prezidentů ve vedoucí roli Francie na mezinárodní scéně je dobře patrná na příkladu válek v Perském zálivu v roce 1990-91 a 2003 a vysvětluje velmi podobné chování jinak dvou zcela odlišných prezidentů a velmi podobný průběh obou konfliktů. Zároveň se bude tato práce také zabývat proměnou nezávislé zahraniční politiky, kterou v souvislosti s vírou ve výsadní postavení Francie ve světě ustanovil a prosazoval zakladatel Páté republiky - generál Charles de Gaulle. Snaha o vedení nezávislé francouzské politiky byla vlastní jak Françoisu Mitterrandovi, tak i Jacquesu Chiracovi. Avšak s příchodem geopolitického zemětřesení v letech 1989-1991, kdy zanikl bipolární svět a stávající mezinárodní řád se proměnil, jako by přestal pro Francii existovat prostor pro vedení nezávislé politiky. To ostatně potvrdila i první válka v Zálivu, ve které se Françoisu Mitterrandovi nepodařilo prosadit si svou vlastní nezávislou politiku a stal se součástí anti-irácké koalice v čele s USA. Odklon od nezávislé politiky potvrdily i zahraničněpolitické dopady této války, kdy se Francie začala přiklánět k multilaterálním...
|
|
|
Národní bezpečnostní strategie Spojených států amerických 2002: Imperiální Grand Strategy?
Ludvík, Jan ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje detailnímu rozboru problematiky americké Národní bezpečnostní strategie ze září 2002. Práce jednak rozebírá a interpretuje daný dokument, jednak kontext, ve kterém tyto dokumenty vznikají a existují. Zvláštní pozornost je kladena na rozhodovací procesy v Radě národní bezpečnosti, která je jako hlavní koordinační orgán primárně zodpovědná za formulaci americké bezpečnostní politiky. Jako užitečné teoretické východisko používá tato práce Allisonovu koncepci byrokratické politiky. Dále v práci nalezneme rozbor tří klíčových problematik, jenž bývají spojovány jak konkrétně s Národní bezpečnostní strategií 2002 tak s administrativou George W. Bushe obecně. Jedná se o problematiku vztahu preempce a prevence, včetně jejího chápání v dokumentu samotném a zasazení do historického kontextu, dále pak americký přístup k multilateralismu a unilateralismu, kde ukazuji na vliv americké tradice na vnímání těchto konceptů a nakonec problematiku podpory demokracie ze strany Spojených států. Na základě rozboru výše nastíněného dochází práce k závěru, že Národní bezpečnostní strategii je velice dobře možné vysvětlit jako produkt byrokratické politiky a její klíčové prvky jsou produktem americké historické tradice a identity a nikoliv převratnou změnou, za kterou bývají často mylně označovány.
|
|
|
Demokracie v Iráku?
Sedlářová, Barbora ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Drahokoupil, Štěpán (oponent)
Práce "Demokracie v Iráku?" se zabývá potížemi při nastolování demokracie v Iráku mezi léty 2003 až 2010. Vychází ze dvou hypotéz. První hypotéza se týká příčiny těchto potíží. Předpokladem je, že jsou dány historicky - skutečností, že až do vzniku Iráku po 1. světové válce udržovala Osmanská říše fragmentaci do tří administrativně oddělených oblastí, v nichž žili šíc ité, sunnité a Kurdové. Britská kolonizace, ani postkoloniální autoritářský režim tuto etnicko-náboženskou rozdrobenost nepřekonaly. Druhá hypotéza se týká typu demokracie, kterou se postsaddámovské elity pokoušejí v Iráku (nepříliš úspěšně) nastolit. Předpokladem je, že se jedná o demokracii konsociační.
|
|
|
Position of Airpower in Contemporary Strategy
Černý, Tomáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o roli vzdušných sil v současném vojenství. Za posledních 100 let se z letectva stala nedíliná součást ozbrojených konfliktů. Cílem této práce je určit funkci letectva ve válkách a kriticky zhodnotit jeho výkony. Analyzované konflikty zahrnující Válku v Zálivu 1991, válku v Kosovo 1999, Útok na Afghanistán v roce 2003 a protipovstalecké boje v Afghanistánu a Iráku, poskytují diverzitu, která je potřeba k dosažení cílů této práce. Práce je rozděleno na tři části. První část sleduje vývoj vzdušných sil a teorií jejich využití. Tato část by měla poskytnout základní vědomosti a kontext důležitý pro analyze současného využití leteckých sil. Druhá část práce představuje teoretické concept a formy použití letectva a obecně je analyzuje. Třetí část této diplomové práce pak tyto poznatky aplikuje na konkrétní ozbrojené konflikty, čímž poskytuje i empirická data. Závěry práce podotýkají, že i přes tendenci zveličovat jeho důležitost, letectvo se na dnešních bojištích stalo zásadně důležitým elementem.
|
|
|
Válka proti terorismu na pozadí teorie spravedlivé války
Slavíková, Petra ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Den 11. září 2001, který se zpočátku zdál být zcela obyčejným dnem se nenávratně zapsal do dějin. Ve Spojených státech došlo k sérii teroristických útoků nejhorší světové historie, které si celkově vyžádaly téměř tři tisíce obětí. V reakci na události, které změnily podobu světa americká administrativa reagovala deklarací "války proti teroru", která v konkrétní podobě znamenala intervenci do Afghánistánu 2001 a Iráku 2003. Neoddělitelnou součástí Bushovi zahraniční politiky je přijetí Národní bezpečností strategie USA přijaté v září 2002, která je doktrinální platformou následné invaze do Iráku. Práce se věnuje právě těmto třem konkrétním projevům americké administrativy, které jsou pak zkoumány ve světle teorie spravedlivé války TSV, konkrétně v duchu morálního souboru kritérii jus ad bellum - práva k válce. Cílem je prozkoumat, zda zahájení těchto operací proběhlo v souladu s kritérii a může být z hlediska spravedlivé války považováno za spravedlivé. Současně Národní bezpečnostní strategie NSS, která je v současném mezinárodním prostřední diskutabilní především díky představenému kontroverznímu konceptu preempce představuje významný prvek ve výzkumu. Preemptivní strategie je v práci konfrontována s teorií spravedlivé války především ve smyslu, zda může být chápana jako spravedlivý důvod k válce...
|
|
|
Vliv genderové rovnosti na mezinárodní bezpečnost (případová studie sankční režim OSN proti Iráku)
Boudová, Eliška ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Tato diplomová práce přibližuje problematiku genderové rovnosti a zasazuje ji do širšího kontextu mezinárodních vztahů a mezinárodní bezpečnosti. Cílem diplomové práce jezhodnotit možný dopad vyšší reprezentace žen v rozhodovacích pozicích na mezinárodní bezpečnost, zvláštní pozornost je přitom věnována specifické bezpečnostní situaci žen. Diplomová práce se zaobírá základními teoretickými východisky feministického diskurzu v teoriích mezinárodních vztahů a v otázkách bezpečnosti, obsahem poslední kapitoly je potom případová studie sankčního režimu uvaleného Radou bezpečnosti OSN proti Iráku jako důsledek rozpoutání první války v Zálivu.
|
|
|
Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
Svobodová, Klára ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Válka v Iráku zůstává stále kontroverzním a diskutabilním tématem až dodnes a to z důvodu absence konsensu ohledně příčin jejího vypuknutí. Tato bakalářská práce se snaží analyzovat a objektivně posoudit nejčastěji zmiňované možné příčiny vstupu amerického vojska do Iráku roku 2003. Podrobněji se předložená práce zabývá bezpečnostními a politickými důvody, jež mohly v rozhodnutí Spojených států amerických ohledně budoucnosti režimu Saddáma Husajna sehrát zásadní roli. Důraz je kladen především na proklamovanou spojitost iráckého režimu s teroristickou skupinou Al-Káida, a dále pak na údajnou existenci zbraní hromadného ničení na území Iráku. V případě politicky motivovaných příčin je bráno v potaz hegemonistické postavení Spojených států ve světovém politickém systému. Zmapován je i vývoj americko-iráckých vztahů a to od 90. let 20. století. V neposlední řadě je pozornost věnována prezidentství George Walkera Bushe, vlivu členů jeho administrativy i vlivu neokonzervatismu na americkou zahraniční politiku v kontextu s válkou v Iráku během Bushova funkčního období.
|
|
|
Komparace operací Pouštní bouře a Irácká svoboda (Irák 1993, 2003)
Novotná, Marcela ; Prorok, Vladimír (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komparací operací Pouštní bouře (1991) a Irácká svoboda (2003), vedených proti Iráku. Práce je strukturována do tří kapitol. První kapitola se zaměřuje na historicko-politické souvislosti vzniku iráckého konfliktu. Ve druhé kapitole je pozornost věnována zhodnocení důvodů vojenského řešení a samotnému průběhu obou operací. Třetí kapitola shrnuje následky vedených válek na situaci v Iráku.
|
host ::
RSS.